Přeskočit na obsah

Zelená dohoda pro Evropu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Green New Deal, česky přibližně Nová zelená dohoda.
Vývoj emisí CO2 v EU

Zelená dohoda pro Evropu je oficiální název[1] (anglicky European Green Deal, česky také[2] Zelený úděl pro Evropu jako analogie pro Nový úděl[3]) pro soubor politických iniciativ Evropské komise, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální.[4][5] Obsahuje plán s vyhodnocenými dopady, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990.[6]

V roce 2019 dohodu slibovala Ursula von der Leyenová.[7] Do funkce nastoupila 1. prosince a dohoda byla představena 11. prosince 2019. Obsahuje opatření ke snížení emisí, investice do výzkumu a inovací a ochranu přírodního prostředí evropského kontinentu.[6] Druhým cílem dohody je transformace evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě udržitelná, tedy aby byl možný její růst, aniž by se zvyšovalo využívání přírodních zdrojů.[8]

Dohoda si klade za cíl začlenit do právních předpisů, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Evropská komise v roce 2021 schválila evropský právní rámec pro klima. Předložila také strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, novou strategii pro průmysl a akční plán Evropské unie pro oběhové hospodářství, strategii udržitelné výroby potravin „od zemědělce ke spotřebiteli“ a návrhy na Evropu bez znečištění.[9]

Podle informací z roku 2019 bude k dosažení cílů Dohody v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 třeba přibližně 260 miliard eur dodatečných ročních investic, tedy přibližně 1,5 % hrubého domácího produktu. Evropská komise měla předložit počátkem roku 2020 investiční plán pro udržitelnou Evropu, který pomůže uspokojit potřeby v oblasti investic. Nejméně 25 % dlouhodobého rozpočtu EU by mělo být věnováno na opatření v oblasti klimatu a další podporu má poskytnout půjčkou Evropská investiční banka.[9]

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové vydala 14. července 2021 balíček opatření „Fit for 55“, který obsahuje nové i revidované legislativní návrhy v oblasti klimatu, energetiky a dopravy, a počítá například s rozšířením systému emisních povolenek na domácí vytápění a na další oblasti[10] nebo se zákazem prodeje nových aut bez nulových emisí CO2 od roku 2035[11][12] Balíček „Fit for 55“ tvoří základ Zelené dohody.[13]

ČR bude poskytnuto přes bilion Kč, přičemž část bude tvořit bankovní půjčka.[14]

Vláda Petra Fialy odsouhlasila v dubnu 2023 v rámci plánu Fit for 55 na úrovni Evropské rady nový systém emisních povolenek EU ETS 2, který od roku 2027 rozšíří systém emisních povolenek kromě těžkého průmyslu a energetiky i na vytápění domů a osobní dopravu, tedy na benzín, naftu, plyn a uhlí.[15][16] Opatření z balíčku Fit for 55 dojednala vláda Petra Fialy za druhého českého předsednictví v Radě Evropské unie.[17] V Evropském parlamentu hlasovalo pro balík předpisů „Fit for 55“ celkem 340 europoslanců a 279 hlasovalo proti.[18] Součástí balíčku je například zákaz prodeje nových osobních automobilů se spalovacími motory po roce 2035.[19] Počítá se s postupným přechodem na elektromobilitu.[20] Do roku 2033 se má přestat používat uhlí,[21] ze kterého se v roce 2023 vyráběla skoro polovina elektřiny v Česku.[22] Výpadek uhlí má být postupně nahrazen jadernou energetikou.[23]

Cíle

[editovat | editovat zdroj]
Ursula von der Leyenová a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který byl zodpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu

Hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je, aby se Evropská unie stala do roku 2050 prvním „klimaticky neutrálním blokem“ na světě. Její cíle se týkají mnoha různých odvětví, včetně stavebnictví, biologické rozmanitosti, energetiky, dopravy a potravinářství.[24]

Plán zahrnuje potenciální přeshraniční uhlíkové clo pro země, které neomezují znečištění skleníkovými plyny stejnou měrou.[25] Mechanismus, který toho má dosáhnout, se nazývá uhlíkové clo (anglicky Carbon Border Adjustment Mechanisms – CBAM).[26][27]

Zahrnuje také:

  • akční plán pro oběhové hospodářství,[28]
  • přezkum a případnou revizi (v případě potřeby) všech příslušných politických nástrojů souvisejících s klimatem, včetně Evropského systému obchodování s emisemi,
  • strategii Farm to Fork spolu s přesunem důrazu z dodržování předpisů na výkonnost (která bude odměňovat zemědělce za hospodaření s uhlíkem a jeho ukládání do půdy, lepší hospodaření s živinami, snižování emisí...),
  • revize směrnice o zdanění energie, která se blíže zabývá dotacemi fosilních paliv a daňovými výjimkami (letectví, lodní doprava),
  • strategie udržitelné a inteligentní mobility a
  • strategii EU pro lesy. Jejím hlavním cílem je účinné zalesňování a zachování a obnova lesů v Evropě.

Opírá se také o program Horizont Evropa, který má hrát klíčovou roli při získávání vnitrostátních veřejných a soukromých investic. Prostřednictvím partnerství s průmyslem a členskými státy bude podporovat výzkum a inovace v oblasti dopravních technologií, včetně baterií, čistého vodíku, výroby oceli s nízkými emisemi uhlíku, oběhových biologických odvětví a zastavěného prostředí.[29]

Konečná podoba balíčku „Fit for 55“ byla dojednána během českého předsednictví EU od 1. července do 31. prosince 2022.

EU plánuje financovat politiky stanovené v Zelené dohodě prostřednictvím investičního plánu – InvestEU, který předpokládá investice ve výši nejméně 1 bilionu EUR. Kromě toho se odhaduje, že aby EU dosáhla cílů stanovených v Dohodě, bude do roku 2030 zapotřebí investovat přibližně 260 miliard eur ročně.[24]

Před rokem 1970 byla postavena téměř polovina všech evropských obytných staveb. V té době se nezohledňovalo množství energie spotřebované materiály a normami. Při současném tempu renovací by dosažení vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov mohlo trvat více než sto let. Jedním z hlavních cílů evropské Zelené dohody je „alespoň zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit“ současnou míru renovací, která činí přibližně 1 %. To platí i mimo EU. Kromě renovace jsou nutné investice, které umožní vznik nových účinných a ekologicky šetrných staveb.[30][31]

V červenci 2021 vydala Evropská komise legislativní balíček „Fit for 55“, který obsahuje důležité pokyny pro budoucnost automobilového průmyslu: Všechny nové automobily prodávané v EU musí mít od roku 2035 nulové emise.[32]

V kontextu Pařížské dohody, a tedy s využitím dnešních emisí jako výchozího stavu, jelikož emise EU z roku 1990 již v roce 2019 poklesly o 25 %, představuje 55% cíl snížení emisí s využitím roku 1990 jako výchozího stavu v roce 2019 40% cíl snížení emisí, který lze vypočítat pomocí této rovnice:

Podle Zprávy o emisní mezeře 2020 Programu OSN pro životní prostředí vyžaduje splnění cíle Pařížské dohody o zvýšení teploty o 1,5 °C (s 66% pravděpodobností) celosvětové snížení emisí o GtCO2e 34/59 = 57 % oproti úrovni roku 2019 do roku 2030, tedy výrazně nad 40% cílem Zelené dohody pro Evropu.[33] Tento 57% cíl snížení emisí v roce 2030 představuje průměrné celosvětové snížení, přičemž se očekává, že vyspělé ekonomiky přispějí více.[34]

Prvky Zelené dohody pro Evropu

[editovat | editovat zdroj]

Podle Evropské komise má Zelená dohoda následující hlavní prvky:[6]

  • zvýšení ambic Evropské unii v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050,
  • dodávky čisté, dostupné a bezpečné energie,
  • aktivizace průmyslu pro čisté oběhové hospodářství,
  • výstavba a renovace za účinného využívání energie a zdrojů,
  • urychlení přechodu k udržitelné a inteligentní mobilitě,
  • strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“: vytvoření spravedlivého, zdravého potravinového systému šetrného k životnímu prostředí,
  • ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti,
  • zajištění životního prostředí bez toxických látek díky ambicióznímu cíli nulového znečištění.

Nástroje Zelené dohody pro Evropu

[editovat | editovat zdroj]

Zelená dohoda pro Evropu předpokládá začleňování hlediska udržitelnosti do všech politik Evropské unie. Nástroji má být[6]

  • prosazování ekologického financování a investic a zajištění spravedlivé transformace,
  • ekologizace vnitrostátních rozpočtů a vysílání správných cenových signálů,
  • mobilizace výzkumu a podpora inovací,
  • zapojení vzdělávání a odborné přípravy.

Plán obsahuje i řadu dalších politik, jako jsou uhlíková dovozní cla, rozšíření emisních povolenek na leteckou a námořní dopravu nebo nový klimatický zákon, který přenastaví pravidla Evropských investičních politik.[35]

Uhlíková neutralita

[editovat | editovat zdroj]

Uhlíkovou neutralitu podle Zelené dohody pro Evropu schválily hlavy všech států Evropské unie na zasedání Evropské rady dne 12. prosince 2019, když ve svém usnesení přijaly následující text: "S ohledem na nejnovější dostupné vědecké poznatky a na potřebu zintenzivnit globální opatření v oblasti klimatu Evropská rada potvrzuje cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU, a to v souladu s cíli Pařížské dohody."[36]

Diskuse a kritika

[editovat | editovat zdroj]
Největšími světovými producenty CO2 v roce 2015 byly Čína (30 %), USA (15 %) a Evropské hospodářské společenství (10 %).

Podle kritiků zavedení systému EU ETS2 v roce 2027 a nákup emisních povolenek způsobí zdražení pohonných hmot, energií a bydlení.[37] Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela odmítl vyjádření, že od roku 2027 dojde k prudkému zdražení pohonných hmot.[38]

K Zelené dohodě mohli občané i společnosti zaslat své připomínky do 6. února 2020 prostřednictvím stránek Evropské komise.[39]

Dohodu podpořil 15. ledna 2020 Evropský parlament poměrem hlasů 482 ku 136. Při hlasování poslanci zamítli dva pozměňovací návrhy, které chtěly uznat roli jaderné energetiky.[40]

Organizace Greenpeace uvedla, že Dohoda směřuje správným směrem, ale sama o sobě nestačí. "Pokud má představený plán naplnit cíle Pařížské dohody, měl by být daleko ambicióznější. Do roku 2040 bychom v Evropské unii měli snížit emise o 65 % oproti roku 1990 a zároveň uhlíkové neutrality dosáhnout již v roce 2040."[41]

Také organizace DiEM25 uvedla, že Dohoda je příliš vágní, málo ambiciózní, pomalá a neřeší systémové příčiny klimatické krize.[42]

Komentátor Radek Kubala v roce 2019 kritizoval, že nebyla určená jasná pravidla vyplácení pro slibovaných sto miliard eur určených na spravedlivou transformaci, že dohoda neobsahovala ani jasné vymezení vůči zemnímu plynu, který ve významné části Evropy začíná nahrazovat odstavované uhelné bloky, a také kritizoval navrhovaný postup za pomalý s ohledem na přijímání zvýšených závazků k ochraně klimatu na Klimatické konferenci COP25 v Glasgow v listopadu 2020.[35]

V roce 1994 byla podepsána energetická charta (Energy Charter Treaty), která do roku 2040 chrání investice do všech elektráren, tedy i na fosilní paliva, takže odškodnění za předčasné uzavírání by mohlo být větší než bilion eur (více než čtyřnásobek ročního HDP ČR).[43]

Pohled na průmyslový areál Liberty Ostrava. Odbory v roce 2020 varovaly, že Zelená dohoda ohrozí 11 milionů pracovních míst v evropském průmyslu.

Odbory v roce 2020 varovaly, že Zelená dohoda pro Evropu ohrozí 11 milionů evropských pracovních míst v těžebním průmyslu, energeticky náročných odvětvích a v automobilovém průmyslu.[44] Evropská komise předpověděla, že do roku 2030 by mohlo v odvětví těžby uhlí zaniknout 180 000 pracovních míst. Studie z roku 2021 odhadla, že automobilový průmysl by mohl ztratit půl milionu pracovních míst.[45] Přechod na elektromobilitu by mohl ohrozit evropský automobilový průmysl.[46]

Český premiér Andrej Babiš na konferenci OSN o změnách klimatu COP 26 kritizoval balíček opatření „Fit for 55“, s tím, že „Evropská unie nemůže dosáhnout ničeho bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy americké.“[47] Podle Babiše „Nemáme představu, kolik bude taková transformace stát, ani zda si ji můžeme dovolit. To není dohoda, nýbrž ideologie. Bez odpovědí na tyto otázky se Zelená dohoda stane evropskou zelenou sebevraždou.“[48] Nicméně v lednu 2022 se už jako bývalý premiér vyjádřil o Zelené dohodě, jejíž konečná podoba ještě nebyla dojednána a odsouhlasena, jako o zdroji financování a investic: „To je tisíc miliard, které máme dostat hlavně na investice do vody, do lesů, do životního prostředí, do ekologizace průmyslu, což je pro nás výhodné. Uvažovat o vystoupení ze Zelené dohody není vůbec na místě“[49] V únoru 2024 Babiš reagoval na kritiku ohledně svého souhlasu se Zelenou dohodou v roce 2019, že pouze odsouhlasil „obecnou deklaraci, že chceme chránit životní prostředí, a to platí. Ta konkrétní opatření, která z toho udělala tu zelenou šílenost, ta se tam schválila až během českého předsednictví vlády Petra Fialy. Já jsem naopak vyjednal výjimku pro ČR a získal peníze navíc."[50]

V případě neúspěchu při přechodu na výrobu elektromobilů by mohl být ohrožen automobilový průmysl v Česku.[51]

Předseda ODS Petr Fiala se před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 vyjádřil k Zelené dohodě kriticky,[52] nicméně v květnu 2021 napsal, že „Green Deal je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodářství modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života.“[53]

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý prohlásil, že „Česká politická reprezentace bohužel řeší tuto problematiku velmi opožděně, nicméně jsme přesvědčeni, že lze žlutou kartu vystavit alespoň na dvě či tři opatření balíčku Fit for 55, která pro Česko představují největší riziko.“[10] Senát Parlamentu České republiky dne 5. listopadu 2021 vyslovil veto několika návrhům z evropského legislativního balíčku „Fit for 55“.[54]

Ve svém vánočním projevu z prosince 2021 vyzval tehdejší prezident České republiky Miloš Zeman k vyvázání se z Green Dealu.[55] Podle reakcí dalších politiků včetně bývalého předsedy vlády Andreje Babiše se ale z Green Dealu nelze vyvázat.[56] Andrej Babiš hájil svůj podpis pod Green Dealem[57] ještě při kandidatuře na prezidenta ČR, avšak později vystupoval proti Green Dealu.[58]

Zelená transformace EU vede k rostoucí evropské závislosti na Číně,[59] která v roce 2023 vyráběla příbližně 85 % všech solárních panelů a více než polovinu všech elektromobilů na světě.[60] Čína také produkuje největší množství baterií do elektromobilů.[61] Mezi nejdůležitější suroviny pro výrobu baterií do elektromobilů patří lithium, nikl, kobalt a grafit.[61] Těžba niklu v povrchových dolech je jednou z hlavních příčin kácení tropických deštných lesů v Indonésii, která je největším světovým producentem niklu.[62][63] Při těžbě kobaltu v Kongu, které dodává více než dvě třetiny kobaltu na světě,[64] jsou káceny deštné lesy a využívána dětská práce.[65]

Protest zemědělců v Bruselu dne. 1. února 2024

V červenci 2023 se předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber pokusil zabránit přijetí evropského nařízení o ochraně přírody, protože zákon podle něj ohrozí potravinovou bezpečnost a živobytí evropských zemědělců.[66] Podle kritiků Zelená dohoda pro Evropu sníží evropskou zemědělskou produkci a zvýší světové ceny potravin.[67]

Polsko dne 8. srpna 2023 oznámilo, že požádalo Soudní dvůr Evropské unie, aby zrušil některá ustanovení, která jsou součástí balíčku „Fit for 55“, protože jejich uvedení do praxe by ohrozilo polskou ekonomiku a energetickou bezpečnost.[68]

V roce 2024 protestovali proti implementaci dohody zemědělci v řadě zemí Evropy včetně Česka.[69][70][71][72][73] Některé sporné části Zelené dohody narazily na odpor ze strany Maďarska,[74] Polska, Slovenska, Itálie, Rakouska či skandinávských zemí. Na adresu směrnice o obnově přírody se vyjádřili kriticky belgický premiér Alexander De Croo, rakouský kancléř Karl Nehammer nebo polský premiér Donald Tusk.[75] Zákaz prodeje nových osobních automobilů se spalovacími motory po roce 2035 kritizovala jako „ideologické šílenství“ italská premiérka Giorgia Meloniová.[76]

V březnu 2024 europoslanci schválili směrnici o energetické náročnosti budov v rámci plánu „Fit for 55“.[77][chybí lepší zdroj] Podle směrnice musí mít od roku 2030 všechny nově postavené budovy nulové emise a od roku 2050 musí být klimaticky neutrální všechny domy.[78]

V červenci 2024 vláda Petra Fialy odložila schvalování tří dokumentů pod názvem „Energetická koncepce státu“, „Klimaticko-energetický plán“ a „Politika ochrany klimatu“, které určují energetickou a klimatickou politiku Česka, tak jak se vláda v roce 2023 zavázala v rámci evropského plánu „Fit for 55“.[79] Směrnice o rozšíření systému emisních povolenek měla být implementována do české legislativy do poloviny roku 2024.[80] Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček prohlásil, že Fialova vláda odložila projednávání a schválení tří strategických dokumentů, protože se nepříjemné téma pokouší „vymlčet“ a přenechat ho příští vládě po volbách v roce 2025.[81] Systém evropských emisních povolenek kritizoval i ministr financí Zbyněk Stanjura, který prohlásil: „Nemůžeme našim podnikatelům vytvářet horší podmínky. Pak budeme mít méně úspěšné firmy, vybereme méně daní a budeme mít méně zaměstnaných lidí, protože nás převálcují ostatní části světa.“[82]

Vědecká studie publikovaná v časopise Nature z roku 2024 tvrdí, že snížení emisí v EU opatřeními spojenými se Zelenou dohodou povede zároveň ke globálnímu zvýšení emisí. Například zvýšení počtu zasazených stromů povede ke snížení osevních ploch, přičemž produkce potravin se tak bude muset přesunout mimo území EU. Studie dále například uvádí, že významného snížení emisí lze dosáhnout přechodem na převážně rostlinnou stravu a snížením spotřeby.[83]

Cíl neutrality do roku 2050 považuje například Václav Smil jako nereálný.[84]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zelená dohoda pro Evropu. commission.europa.eu [online]. 2021-07-14 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ PEKSA, Mikuláš. Asi přesnější překlad by byl Zelený nový úděl, nikoliv dohoda... [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Bez odpovídajících dovedností žádný zelený „Nový úděl“ nebude!. ec.europa.eu [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ Europe’s Green Deal plan unveiled. POLITICO [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ SIMON, Frédéric. EU Commission unveils ‘European Green Deal’: The key points [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d Zelená dohoda pro Evropu. Evropská komise - European Commission [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Von der Leyen pressed to deliver on climate after winning EU vote. www.euractiv.com [online]. Dostupné online. 
  8. ↑ ZAMOUŘIL, Jakub. V čem spočívá Evropská zelená dohoda?. CZECHSIGHT - Vše o českém a zahraničním techu [online]. 2019-12-15 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. ↑ a b Zelená dohoda pro Evropu stanoví, jakým způsobem učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent, jak oživit hospodářství, zlepšit zdraví a kvalitu života občanů a pečovat o přírodu tak, aby nikdo nebyl opomenut. Ekolist.cz [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Čeští zákonodárci mají poslední šanci ohradit se vůči klimatickému balíčku. E15 [online]. 25. října 2021. Dostupné online. 
  11. ↑ Politici mohli dát žlutou kartu obřímu zdražování. Místo toho řeší „drobné“. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 4. října 2021. Dostupné online. 
  12. ↑ Zákaz prodeje nových benzinových a naftových aut od roku 2035 | Zpravodajství | Evropský parlament. www.europarl.europa.eu [online]. 2022-09-11 [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ Green Deal nás ožebračí, bojí se část senátorů. Rádi by zařadili zpátečku. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 5. listopadu 2021. Dostupné online. 
  14. ↑ Kde je bilion na green deal?. www.respekt.cz [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. 
  15. ↑ Vláda se bojí přiznat pravdu o Green Dealu. Největší zásah do života odsouhlasila ona, ne Babiš. Echo24 [online]. 17. července 2024. Dostupné online. 
  16. ↑ Zelená sebevražda Fialovy vlády? Green Deal bude drahý, a ne že ne. Deník.cz [online]. 19. července 2024. Dostupné online. 
  17. ↑ Timmermans: České předsednictví bylo jedním z nejúspěšnějších. ČTK [online]. 20. prosince 2022. Dostupné online. 
  18. ↑ Karel Barták: EU definitivně rozhodla, že od roku 2035 nebudou k mání auta se spalovacími motory. Český rozhlas [online]. 15. února 2023. Dostupné online. 
  19. ↑ Green Deal po Česku vláda odkládá. Podle odborníků ji vyděsily povolenky. Deník.cz [online]. 25. července 2024. Dostupné online. 
  20. ↑ Rada EU přijala předpis o rozšíření dobíjecích stanic pro elektroauta. Novinky.cz [online]. 26. července 2023. Dostupné online. 
  21. ↑ Jak to bude s elektřinou? ČR ji stále vyváží, po útlumu uhlí se to ale změní. Deník.cz [online]. 2024-03-05. Dostupné online. 
  22. ↑ Elektřina z uhlí se Česku přestává vyplácet, Síkela slibuje řízený odchod. iDNES.cz [online]. 2024-03-14. Dostupné online. 
  23. ↑ Konec uhlí 2033 pořád platí, proud půjde i dovážet, plánuje Síkela. Seznam Zprávy [online]. 11. října 2023. Dostupné online. 
  24. ↑ a b Financování ekologické transformace: investiční plán Zelené dohody pro Evropu a mechanismus pro spravedlivou transformaci. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ VALATSAS, Dimitris. Green Deal, Greener World [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Carbon Border Adjustment Mechanism | Subject files | Home | ENVI | Committees | European Parliament. www.europarl.europa.eu [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Factsheet: „Uhlíkové clo“ neboli EU Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) [online]. 2020-11-03 [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-06. 
  28. ↑ EUR-Lex - 52020DC0098 - EN - EUR-Lex - COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS A new Circular Economy Action Plan For a cleaner and more competitive Europe. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE EUROPEAN COUNCIL, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS [online]. Evropská komise, 2019-12-11 [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. 
  30. ↑ BANK, European Investment. The EIB Group Climate Bank Roadmap 2021-2025. [s.l.]: European Investment Bank Dostupné online. ISBN 978-92-861-4908-5. (EN) DOI: 10.2867/503343. 
  31. ↑ EUROPE’S BUILDINGS UNDER THE MICROSCOPE A country-by-country review [online]. BPIE [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. 
  32. ↑ Zelená dohoda pro Evropu: Komise navrhuje transformaci hospodářství a společnosti EU s cílem splnit ambice v oblasti klimatu. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ HUB, IISD's SDG Knowledge. Emissions Gap Report 2020: 1.5°C Goal Requires Green Recovery, Rapid Action | News | SDG Knowledge Hub | IISD [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ HEIL, Mark T.; WODON, Quentin T. Inequality in CO2 Emissions Between Poor and Rich Countries. The Journal of Environment & Development. 1997-12, roč. 6, čís. 4, s. 426–452. Dostupné online [cit. 2022-01-06]. ISSN 1070-4965. DOI 10.1177/107049659700600404. (anglicky) 
  35. ↑ a b KUBALA, Radek. Evropská zelená dohoda – příliš pozdě, příliš málo, žádná spravedlnost - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  36. ↑ Zasedání Evropské rady (12. prosince 2019) – závěry [online]. Brusel: 2019-12-13 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  37. ↑ Špatná zpráva pro řidiče. Nová pravidla EU zvýší ceny benzinu a nafty až o 14 korun. Hrot [online]. 8. července 2024. Dostupné online. 
  38. ↑ Dražší benzín, uhlí i domy? Vláda projedná „český Green Deal“, Síkela obavy z růstu cen odmítá. CNN Prima News [online]. 17. července 2024. Dostupné online. 
  39. ↑ Evropská právní úprava o ochraně klimatu – dosažení klimatické neutrality do roku 2050, zpětná vazba
  40. ↑ Evropský parlament podpořil zelenou dohodu. Jádro se do textu nedostalo. EurActiv [online]. [cit. 2020-01-31]. Dostupné online. 
  41. ↑ Evropský Green Deal je krok správným směrem, ale sám o sobě nestačí. Greenpeace Česká republika [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  42. ↑ PAVLOVIČ, Luboš. Zelenou dohodu Evropské komise kritizují Greenpeace a DiEM25. Je prý nedostatečná [online]. 2019-12-11 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  43. ↑ https://www.tydenikhrot.cz/clanek/provozovatele-elektraren-chteji-odskodneni-v-cele-eu-energeticka-charta - ČASOVANÁ BOMBA. PROVOZOVATELÉ ELEKTRÁREN CHTĚJÍ ODŠKODNĚNÍ V CELÉ EU
  44. ↑ Eleven million jobs at risk from EU Green Deal, trade unions warn. Euractiv. 9. března 2020. Dostupné online. 
  45. ↑ Does the architect of Europe's Green Deal truly understand what he's unleashed?. Politico. 16. listopadu 2023. Dostupné online. 
  46. ↑ Automotive čelí gigantické vlně změn, téměř polovina továren nepřežije. Hospodářské noviny [online]. 12. září 2024. Dostupné online. 
  47. ↑ Zelená sebevražda. Babiš v Glasgow kritizoval evropský klimatický balíček. Novinky.cz [online]. Borgis, 1. listopadu 2021. Dostupné online. 
  48. ↑ FISCHER, Petr. Pácháte zelenou sebevraždu, strašil Babiš Evropu. Johnson ho naštěstí neslyšel. Aktuálně.cz [online]. Economia. Dostupné online. 
  49. ↑ Zeman ani Fiala tomu nerozumí. Babiš obhajuje, proč podepsal Green Deal. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
  50. ↑ Babiš hází Green Deal na Fialu. „Odsouhlasil ho největší zemědělec,“ řekl premiér. Echo24 [online]. 22. února 2024. Dostupné online. 
  51. ↑ Autoland vs. Green Deal. Český autoprůmysl se změní od základů. Ekonom [online]. 12. září 2024. Dostupné online. 
  52. ↑ Hádka o Green Deal. Babiš dohodu odsouhlasil a teď se diví, tepal premiéra Fiala. CNN Prima News [online]. 3. října 2021. Dostupné online. 
  53. ↑ Řekl by Fiala po okupaci v roce 1968, že už nemá smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak?. Reflex [online]. 21. května 2021. Dostupné online. 
  54. ↑ Senát se postavil proti unijní úpravě zdanění energií. České noviny [online]. 5. listopadu 2021. Dostupné online. 
  55. ↑ ENERGOZROUTI.CZ. Green Deal. EnergoZrouti.cz [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  56. ↑ Z Green Dealu se nelze vyvázat, připomněl Zemanovi Babiš. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  57. ↑ ŠAMANOVÁ, Dáša; DRAČKOVÁ, Sabina. Zeman ani Fiala tomu nerozumí. Babiš obhajuje, proč podepsal Green Deal. CNN Prima NEWS [online]. 2022-01-02 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. 
  58. ↑ Databáze lží: Babiš a Green Deal. neovlivni.cz [online]. [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. 
  59. ↑ Závislost průmyslu na materiálech z Číny je větší, než to vypadá. Válka s Tchaj-wanem by firmy ochromila. Český rozhlas [online]. 28. května 2024. Dostupné online. 
  60. ↑ Evropa si přiznává „zelenou“ závislost na Číně. Může být nebezpečná, varuje expert. Euractiv [online]. 27. července 2023. Dostupné online. 
  61. ↑ a b Bateriím do elektromobilů vládne Čína. Evropská šance možná leží v Srbsku. Euractiv [online]. 18. října 2023. Dostupné online. 
  62. ↑ EU faces green dilemma in Indonesian nickel. Deutsche Welle. 16. července 2024. Dostupné online. 
  63. ↑ Niklová horečka: Indonésie ovládla trh, Čína diktuje tempo. Hrot [online]. 30. července 2024. Dostupné online. 
  64. ↑ Rozmach elektromobilů je závislý na kobaltu. Získat ho dostatek je problém. Novinky.cz [online]. 23. května 2018. Dostupné online. 
  65. ↑ How 'modern-day slavery' in the Congo powers the rechargeable battery economy. National Public Radio. 1. února 2023. Dostupné online. 
  66. ↑ EU conservatives’ anti-Green Deal push falls short. Politico. 12. července 2023. Dostupné online. 
  67. ↑ EU Green Deal set to impact international food prices. Farm Weekly. 31. října 2023. Dostupné online. 
  68. ↑ Poľsko podalo žalobu na kľúčové klimatické politiky Únie. Euractiv [online]. 30. srpna 2023. Dostupné online. 
  69. ↑ ČTK. Zemědělci protestovali v polském Trojmezí. Vadí jim Green Deal i obilí z Ukrajiny [online]. 2024-03-09 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. 
  70. ↑ KURZY.CZ. Protesty zemědělců proti Green Dealu jsou oprávněné. Svoji zemědělskou politiku by měla změnit i česká vláda | Kurzy.cz. zpravy.kurzy.cz [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. 
  71. ↑ Zemědělci se bouří v celé Evropě: vadí jim Green Deal, konkurence z Ukrajiny i pokřivená dotační politika. info.cz [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. 
  72. ↑ Stovky zemědělců s traktory protestovaly v Praze proti unijní Zelené dohodě i vládě. Radio Prague International [online]. 2024-02-19 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. 
  73. ↑ ČT24, ČTK. Zemědělci protestovali ve Varšavě proti Zelené dohodě. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. 
  74. ↑ Maďarsko ukazuje celé Evropě, jak populisté blokují přechod na zelenější energetiku. Hospodářské noviny [online]. 29. října 2023. Dostupné online. 
  75. ↑ Česko hlasovalo pro spornou část Green Dealu. V Rakousku kvůli hlasování hrozí soudem vlastní ministryni. Echo24 [online]. 19. června 2024. Dostupné online. 
  76. ↑ Italy’s Meloni denounces ‘ideological madness’ of EU ban on gas and diesel cars. Politico. 26. června 2024. Dostupné online. 
  77. ↑ „Absolutně sociálně necitlivé.“ Koho zasáhne směrnice EU o zelených budovách. Echo 24 [online]. 13. června 2024. Dostupné online. 
  78. ↑ Všechny domy mají být od roku 2050 klimaticky neutrální, schválil europarlament. Novinky.cz [online]. 12. března 2024. Dostupné online. 
  79. ↑ Vláda odložila „český Green Deal“, Stanjura je proti rozšíření povolenek. ČT24 [online]. 20. července 2024. Dostupné online. 
  80. ↑ Fiala se lekl a Green Deal chce hodit na příští vládu. Evropská komise se utrhla ze řetězu. Echo Podcasty [online]. 25. července 2024. Dostupné online. 
  81. ↑ Pohnojil jste to, vyčetl Havlíček Fialovi emisní povolenky pro domácnosti. iDNES.cz [online]. 18. července 2024. Dostupné online. 
  82. ↑ Vláda odložila jednání o české podobě Green Dealu. Novinky.cz [online]. 17. července 2024. Dostupné online. 
  83. ↑ European Green Deal is a double-edged sword for global emissions, analysis suggests. phys.org [online]. [cit. 2024-09-20]. Dostupné online. 
  84. ↑ Cash Only: Evropský Green Deal je nereálný, varuje nejen vědec Václav Smil. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOŽMÍNOVÁ, Michaela. Zelená dohoda a nová Společenská zemědělská politika: kam kráčí unijní zemědělství? [online]. 2021-09-08 [cit. 2021-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-09. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zelená_dohoda_pro_Evropu&oldid=24350079“